Kdo jsem

Kdo jsem?

Člověk, který nahý na tento svět přichází a nahý z tohoto světa odchází. Ve skutečnosti nikdo z nás nemůže nic vlastnit. Je to jen lichá hra. Avšak je v naší moci, čím provoníme každý den, z jakých nitek utkáme tapisérii svého života.


Jmenuji se Radka Slížová, vystudovala jsem žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze, coby redaktorka jsem pracovala v oblastních i celostátních médiích. Bavila mě umělecká publicistika, a tak jsem při rozhovorech usedala k jednomu stolu s poměrně slušnou řádkou herců zvučných jmen pražských divadelních scén. Vůně šminek a divadelních opon byla tenkrát můj svět. Možná pro tu jinou realitu, kterou divadla divákům nabízejí. Možná pro cosi nehraného mezi řádky, ty chvíle ticha, v nichž je náhle zjeveno vše.

S bratrem Karla Kryla Janem Krylem jsem napsala knížku, kterou k 30. výročí sametové revoluce vydala Fontána. K pětašedesátinám uměleckého vedoucího Hradišťanu Jiřího Pavlici jsem vydala knihu Maják jménem Pavlica. 

Dřívější knižní dílko Stopy, aneb Když legendy promlouvají, jsem věnovala legendám kulturně společenského života Litvínova let šedesátých, kdy v podkrušnohorském městě působil nejlepší český interpret poezie Miroslav Kovářík, akademický malíř Bohdan Kopecký, akademický sochař Stanislav Hanzík a další.

Několik let jsem pro veřejnost pořádala Hovory Na půdě, ke komorně laděným rozhovorům jsem si zvala zajímavé osobnosti.

Profese mi nabízela stále nová a nová setkání. Otevírala mi zajímavou vnější cestu, ale když jsem  v roce 2002 poprvé prožila blahodárné účinky jógy na mé tělo i mysl, stanula jsem na úpatí nejkrásnější hory světa, která je vysoká a strmá, vpravo, vlevo, před námi, za námi, pod námi i nad námi otevírá nespočet dveří, které se stoupáním násobí, aby pak splynuly do celistvého proudu.

Má touha po alternativních oborech narůstala, do knihovny přibývaly po desítkách esoterické knihy. V roce 2007 jsem po Václavu Vokolkovi převzala vedení České esoterické univerzity v Ratajích nad Sázavou. Na semináře z nejrůznějších esoterických nauk jsem zvala lektory z celé republiky, jmenovat je vždy ošidné, ale vzpomenu tu například Adolfa InnemanaVlastimila MarkaBohumilu TruhlářovouJosefa KrausehoJaromíra KozákaMilenu PaulusovouDavida FrejeRadku HozmanovouHanu Sar BlochovouHanu Gitevu a další.

Po třech letech hledání jsem pocítila, že onen magický kruh jednotlivých poznání se nedá spojit. Astrologienumerologiefeng shuiájurvédageomantieposvátná geometrie a spousta dalších nauk jsou svým způsobem danými celky, do kterých se nedá vstoupit vlastním citem.

Pak přišla Anastasia a její vize rodových statků rozehrála mou touhu po tom, aby země byla šťastná. Vytvořila v mém srdci reálný obraz svobodného a šťastného života, který jsem si v soudobém státním uspořádání nedokázala představit. Návrat člověka k přírodě, ekologické farmaření, komunitní společenství, rukodělné tvoření, smysluplné bytí a úcta k předkům, ke krajině svého domova, k zemi jako živé bytosti, slunci jako živé bytosti a celému vesmíru jako živé bytosti, kterou spoluvytvářím také právě já, je v souladu s mým niterným prožíváním.

Mám doma několik postelí a stejně spím nejraději na vlněných dekách na zemi u plápolajícího ohně.  Miluji každý den a dnes už vím, že kalendář je jen nástrojem na pohánění času a cílenou manipulaci k pocitu stárnutí. Povídám si s vodou, s ohněm, jsem šťastná, když mi vánek foukne do vlasů anebo když na zahradě najdu kosí pírko jako svědectví čehosi vyššího, které vnímá naše činy, i ty nejtišší kroky bez publika a potlesku. Ba právě ty mají největší smysl, protože jsou úplně obyčejné, jen my jsme na ně jaksi pozapomněli a honíme se za lichou marností. Nejen slunce a zemi, živly, stromy, rostliny, zvířata, ale veškerou Přírodu vnímám jako přátele, se kterými mě baví žít, a v skrytu duše doufám, že i je baví žít spolu se mnou.