Úvod

Vítejte na stránkách Vůně světla, které jsou pomyslným mostem z nitek našich pocitů, které nás provázejí při vzájemné komunikaci i v éterném světě. Možná, že některé z nich se slunce dotýkají, jiné zas země, hvězd, ale všechny, věřím, vycházejí z našich srdcí. Po všech uplynulých dějinných epochách nastává čas, abychom my, lidé, na sebe zase slyšeli, abychom žili s úctou a důvěrou, svobodně a harmonicky. Máme nástroj, jak toho dosáhnout. Každý musíme začít od sebe.

Na těchto stránkách se budu dotýkat témat podporujících soulad člověka s přírodou v celém spektru bytí, přirozenou moudrost a ohleduplnost. Cestu osvojování si násilně zpřetrhaných vazeb k tradicím a znalostem našich předků.

Důvěřuji moudrému vedení v evoluci světů a kráčím s radostí a láskou dnem i nocí. Každý východ slunce rodí novou vílu a je v mé moci, jakými barvami prozářím její úsměv a zda ji svážu do permanentního chtění anebo ji nechám tančit bosou a nahou, jaký obraz svou myšlenkou, slovem, konáním do dalšího slunce východu utkám a jak ho vetkám do vesmírné tapisérie vyšších sfér.

Kóanické názvosloví Vůně světla, zdánlivě iracionální nelogická souvislost, osvobozuje mysl od zavedených konceptů. Odpověď na otázku: Jak voní světlo?, jsem v sobě hledala devět let. Po klikaté cestě stoupání a pádů jsem došla k obrazu tak prostému a celistvému, že mě mé poznání rozesmálo a vzápětí svou velkolepou jednoduchostí rozplakalo. „Nechej vodu téci,“ pravil On, když jsem vytahovala kapesník. „Nejsou slzy jako slzy. Tyto jsou tvým darem pro zemi. A z ní odpaří se ke slunci…“