Vítejte na stránkách Vůně světla, které jsou pomyslným mostem z nitek mých pocitů, postojů, názorů, a doprovázejí mě při vzájemné komunikaci s vámi, ale i s éterným světem. Možná, že některé z nich se slunce dotýkají, jiné zas země, hvězd, ale všechny, věřím, vycházejí ze srdce do srdcí. Po všech uplynulých dějinných epochách nastává čas, abychom my, lidé, na sebe zase slyšeli, žili s úctou a důvěrou, svobodně a harmonicky. Máme nástroj, jak toho dosáhnout. Každý musíme začít od sebe.

Na těchto stránkách se budu dotýkat témat podporujících soulad člověka s přírodou v celém spektru bytí, přirozenou moudrost a ohleduplnost. Cestu osvojování si násilně zpřetrhaných vazeb k tradicím a znalostem našich předků.

Magazín vám nabídne rozhovory se zajímavými osobnostmi, ale také nejrůznější úvahy, zamyšlení, reportáže.

Na své cestě životem důvěřuji moudrému vedení v evoluci světů a kráčím s radostí a láskou dnem i nocí. Každý východ slunce rodí novou vílu a je v mé moci, jakými barvami prozářím její úsměv a zda ji svážu do permanentního chtění anebo ji nechám tančit bosou a nahou, jaký obraz svou myšlenkou, slovem, konáním do dalšího slunce východu utkám a jak ho vetkám do vesmírné tapisérie vyšších sfér.

Kóanické názvosloví Vůně světla, osvobozuje mysl od zavedených konceptů. Odpověď na otázku: Jak voní světlo?, jsem v sobě hledala devět let. Po klikaté cestě stoupání a pádů jsem došla k obrazu tak prostému a celistvému, že mě mé poznání rozesmálo a vzápětí svou velkolepou jednoduchostí rozplakalo. „Nechej vodu téci,“ pravil On, když jsem vytahovala kapesník. „Nejsou slzy jako slzy. Tyto jsou tvým darem pro zemi. A z ní odpaří se ke slunci…“